Jižní Skotsko
Je to oblast rozprostírající se od hranic Anglie ke spojnici mezi městy Edinburgh a Glasgow. Je hornatá, a proto si vysloužila název Uplands (Vysočina) či lépe Southern Uplands (Jihoskotská vrchovina). Je to zbytek velkého horského pásma kaledonského vrásnění. Je složena z usazenin doby devonské a silurské. Vrcholky dosahují jen něco málo přes 800 m. Na východě řeka Tweed odděluje Cheviotské vrchy. Krajina je velmi různorodá. Na jihu dosahují hory výšky 800 m, na východě jen 600 m. Úzká a široká údolí se střídají s močály a poli, na nichž se pěstuje oves, ječmen a pšenice. Velké plochy jsou ponechány pro pastviny. Nerostné bohatství (ropa, černé uhlí, rašelina) bylo základem pro budování průmyslu.
Jižní díl Skotska je hornatý. Jihoskotská pahorkatina (Southern Uplands) je poměrně nízká a přesto je komunikační bariérou mezi Skotskem a Anglií. Hornatina se skládá z denudovaných zbytků mohutného horského hřbetu, který vznikl v období kaledonského vrásnění. Plošiny často kryté rašeliništi mají mělká široká údolí vy-hloubená toky. V západní části jsou ledovcová jezírka, kary, zbytky morén a sutí. Nejvyšší horou je Merrick (842 m). Východní část, více plochá se zaoblenými formami, je rozdělena širokým údolím řeky Tweed na Lammermuirské a Cheviotské vrchy. Poslední jsou vyšší a dosahují žulovým Cheviotem výšky 815 m. Na rovinách a v údolích bohatě rostou buky, jilmy a hlavně duby. Západ je vlhčí než východ a má také mírnější zimy, takže se dobytek pase po celý rok venku. Srážky jsou na západě 800 mm, na východě 600 mm. Hlav-ním znakem hospodářského života je tu všude živočišná výroba. 10 % ovcí pěstovaných ve státě připadá na tuto oblast. Chov cheviot-ských ovcí je velmi proslulý a byl základem zdejšího vlnařského průmyslu, který vyrábí světoznámé látky tvídy.
Obyvatelstvo je soustředěno v údolích a při pobřeží, vyšší polohy jsou téměř liduprázdné. Vznikly tu vesnice a malá města, z nichž největší jsou Peebles, Selkirk, Kelso aj.
Jihoskotská vrchovina klesá k severu do nížiny značně zvlněné, která tvoří pruh od Firth of Clyde k severovýchodu k Firth of Forth. Je to propadlina vzniklá kaledonským vrásněním, kde se pak uložily sedimenty devonské a karbonské (pískovce, břidlice, uhlí aj.) Proje-vila se zde i činnost vulkanická, která dala vznik pahorkům seřaze-ným do linie jihozápad-severovýchod na severním okraji nížiny. Ta-to oblast s nerostným bohatstvím a úrodnou nížinou je od pradáv-ných let střediskem Skotska.
Je to příkopová propadlina, asi 80 km široká, má zvlněný povrch; od severu klesají svahy Grampian nejprve do údolí, za nimi následu-jí vulkanické pahorky, dále k jihu pak vlastní centrální údolí a opět vulkanické pahorky. Za nimi pak další údolí, kam klesají svahy Ji-hoskotské pahorkatiny. Protéká tu řada řek, které uložily úrodné ná-plavy. Z nich nejdůležitější je Tay se svým přítokem Earnem a Forth ústící do stejnojmenného zálivu stejně jako Tay. Podnebí je mno-hem příznivější než na Vysočině. Srážky jsou nižší, ovšem i zde je západ vlhčí (945 mm) než východ (590 mm). Skotská nížina je jed-nou z největších zemědělských a průmyslových oblastí Britských ostrovů. Na 20 % půdy Skotska žije 80 % obyvatel. Ve východní části nížiny se na 2/3 orné půdy pěstuje obilí, na pahorcích se chova-jí ovce, na západě převládá pěstování hovězího dobytka.
Z hlediska hospodářského má větší význam průmysl, mezi městy Edinburghem a Glasgowem s kvalitním koksovatelným uhlím hlav-ně z pánve Ayrshirské. Doly zásobují zdejší železárny a ocelárny, patřící do jednoho z osmi hlavních hutních obvodů. Největšími měs-ty Střední nížiny jsou Glasgow, Edinburgh a Dundee.
Z ostatních měst nížiny má ještě význam Coatbridge (55 000 obyva-tel) a menší Carron, po Glasgowu hlavní střediska hutního průmys-lu.
Největšími průmyslovými středisky jsou Glasgow (průmysl hutní, chemický a strojírenský), Edinburgh (chemický a textilní) a Kilmarnock (strojírenský a textilní).
Skotové dělí oblast na menší celky, které jmenují podle básníků, kteří zde žili. Tak kolem Alloway je kraj Roberta Burnse, při řece Tweed kraj Waltera Scotta.
Z doby římské se zde už zachovalo více památek. Ze 12. až 13. st. pochází řada klášterů - Dundrennan Abbey, kde strávila poslední noc královna Marie Stuartovna před odchodem do Anglie; Swee-theart Abbey ze 13. st. získal jméno „Miláčkův klášter“, protože za-kladatelka Devorquilla v něm pochovala srdce svého manžela; dále Melrose Abbey, jeden ze čtyř klášterů založených ve 12. st.; Dry-burgh Abbey, nejvýznamnější klášter ve Skotsku i hradů (Pardohoe Castle či Caerlaverock Castle s trojúhelníkovým půdorysem). Stře-dověkou podobu si zachovala i mnohá města, kde jsou pozoruhodné měšťanské domy ze 16. - 18. st., kostely, mosty a brány. Některá z měst navíc udržují staré tradice a zvyky (Kelso s klášterem a pěk-ným náměstím, kde se každý večer ze zámku troubí večerka). Jsou tu však i moderní umělecká díla, například plastiky Henry Moora ve volné přírodě.
Mnoho příznivců najde zajisté i přírodní krásy, jako je jezero Loch Enoch, ležící v nadmořské výšce 503 m. Řeka Cree je pravým rájem rybářů. Mnoho zajímavostí je v Glen Trool National Forest Parku s jezerem Loch Trool, položeným vysoko v horách. Ti, kdo milují široké rozhledy, zavítají rádi na horu Griffel (569 m), odkud je při dobrých podmínkách viditelná Jezernatá krajina - Lake District, ne-bo na některý ze tří vrcholků Eidon Hills (423 m); pověst říká, že hora byla rozštípnuta rozlíceným ďáblem.
Cestovat je možné i po místech připomínajících velké spisovatele. V Kelso je škola, kterou navštěvoval Walter Scott (v Dryburgh Abbey); W. Scott zde pak žil a je tu i pohřben. Dumfries je městeč-ko, kde žil a zemřel národní básník Robert Burns. V oblasti je také dodnes živý folklór (opět Kelso).
Všechna pohraniční opatství na jihu Skotska byla založena během 12. st. králem Davidem I. Čtyři jižní kláštery stojí v ruinách. Byly ničeny vpády Angličanů, obnovovány a opět ničeny.
JIHOSKOTSKÁ PAHORKATINA - Southern Uplands
Odděluje Skotsko od Anglie; má plošinný charakter se zaoblenými vrchy a nehlubokými a širokými údolími.
Ačkoliv je poměrně nízká, je komunikační bariérou mezi oběma částmi ostrova. Nejvyšší hora je Merrick, dosahuje 842 m n.m. Na rovinách a v údolích bohatě rostou buky, jilmy a zejména duby; pa-horkatina patří k oblastem s intenzivním chovem ovcí.
Pramen řeky Clyde.
Tweedsmuir Hills - necelých 900 m n.m., pramen řeky Tweed.